r y c h l é m e n u
|
Zde se nacházíte: Domovská stránka ► Hlavní stránka ► Hrady zámky ► Hrady zahraniční ► Orava |
|
|
r y c h l é m e n u |
|
|
|
|
 |
Orava
|
|
|
 |
 |
Původní vzhled |
|
| Datum návštěvy | 28.10.2008 | |||
| www | http://www.oravamuzeum.sk/ | |||
| Okres | Dolný Kubín - SK | |||
| Dostupnost | dle návštěvních hodin | |||
| Fofografování: | za poplatek 50,- Sk | |||
| Navigace | N 49°15'40.48" E 19°21'28.77" |
|
|
|
|
Další hrady a zámky v kraji |
|
 |
 |
|
|
F o to g a l e r i e |
|
|||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
||||
|
|
H i s t o r i e |
|
|
První historický záznam o hradu je roku 1267, kdy se připomíná jako královský majetek. Původně tu stál dřevěný hrádek, který byl po tatarském vpádu nahrazen kamenným hradem.V roce 1298 patřil hrad Matúšovi Čákovi Trenčianskému a po jeho smrti pak celá Orava magistru Donča. V roce 1333 pak hrad získává Karol Robert , kterého na hradě zastupoval kremnický komoří Leopold a po něm kasteláni. V roce 1370 se stal Oravský hrad župním hradem a sídlem oravských pánů. V husitských výpravách pak hrad vlastnil Ctibor ze Ctiboric a po něm ho v husitském roce 1433 bránil Mikuláš Balický. Od roku 1441 byl kastelánem hradu Petr Komorovský, který ubránil hrad proti husitům a šikovným jednáním se stal i Oravským županem. Po porážce,když se přidal na stranu povstalců hrad získal panovník Matěj Korvín. Největší stavební úpravy zde uskutečnili zámožní Thurzové, kteří hrad získali v roce 1556.Byl to hlavně Braňo Thurzo, který oravský zámek získal 18 338 zlatých a to od Václava Sedlnického. Nepokojné události v 17.století neobešlo ani Oravu a tak v roce 1672 zasáhlo šlechtické povstání, mimo jiné Tökölyho . Skupina povstalců vedená zemanem Gašparem Pikem. Císař posílá generála Sporka. který obsadil zámek,když část povstalců zradila. Roku 1800 hrad vyhořel a zpustl, ale po druhé světové válce mu rozsáhlá rekonstrukce vrátila podobu, kterou měl v roce 1611. Do roku 1968, když Oravské muzeum v jeho obnovených prostorách oslavilo sté výročí založení svých sbírek, vykonala se většina opravných prací. Expozice Oravského muzea ukazují život a kulturu oravského lidu desetitisícům návštěvníkům. Vzhledem na hodnotu a specifickou hradní architekturu i působivost vyhlásili Oravský zámek již v 1. skupině za národní kulturní památku.Návštěvníka přivítá zámek s několika nádvořími, opravenými zdmi a střechami. Zámek se skládá ze tří zřetelných částí: horního, středního a dolního zámku. Nejvyšší část, citadela je na strmém vápencovém skalnatém bralu 112 m nad hladinou řeky Oravy. Střední část tvoří středověké stavby Korvínovho paláce a paláce Jána z Dubové. V tomto prostoru doplnili po roku 1800 i další budovy, hlavně Pálffyho palác. Dolní zámek tvoří především Thurzov palác, hradní kostel, v kterém jsou pochovaní někteří příslušníci thurzovské rodiny a kde je pěkný epitaf Imricha Thurzu, starší, archívní věž a terase s glorietu. Na této terase se několik roků uskutečňovali divadelní letní představení. Oravský hrad je jednou z nejmalebnějších a nejzajímavějších hradních staveb na Slovensku.
|
||
|
|
|
|
|
