Zde se nacházíte: Domovská stránka ► Hlavní stránka  ►  Hrady zámky ► jihočeský kraj ► Blatná

r y c h l é   m e n u

Blatná

 Původní vzhled

Další hrady a zámky v kraji

F o to g a l e r i e

H i s t o r i e

Dříve zde stával hrad Blatná, jeho pojmenování bylo odvozeno od jeho polohy na skalisku vyčnívajícím nad bažinami. Tento vodní hrad vystavěl Vyšemír, doložený jako svědek na listině krále Václava I. z roku 1235. Z románského hradu se zachovala jen část přízemní kaple, objevená v roce 1926 při průzkumu románské zříceniny z počátku 19.století. Koncem 13.století se usadili na Blatné Bavorové ze Strakonic. Po posledním členu tohoto rodu Břeňkovi, doloženém ještě v roce 1403, získal Blatnou vzdělaný příbuzný Jan z Rožmitálu jinak z Blatné, poprvé doložený v roce 1408 a pak znovu v roce 1424. Ten dal nevelké románské sídlo Bavorů ze Strakonic zbourat a na jeho místě vystavět gotický hrad. Předtím byla upravena na rybník , přičemž ve vysokém náspu zmizely poslední zbytky prvotní stavby a zvětšená plocha byla ohraničena hradbou, před níž byl nezbytný vodní příkop a val. Stopy tohoto opevnění se zčásti dodnes uchovaly.

Přístup k hradu byl jako dosud od východu po zdvihacím mostě, na jeho konci stojí vysoká hranolová věž. V ní jsou nad portálem zasazené kamenné znaky Jana z Rožmitálu a jeho manželky Elišky z Kravař. K věži přiléhá po levé straně gotický palác s kaplí v prvním patře. Současně byl vybudován druhý palác na místě bývalého románského hradu.Ve stavební činnosti na blatenském hradě pokračoval i Lev z Rožmitálu, nejvyšší zemský sudí a nejvyšší hofmistr, známý jako vůdce reprezentačního poselstva krále Jiřího z Poděbrad. Tedy 40 českých pánů a rytířů putovalo přes Německo, Nizozemí, Francii, Anglii do Portugalska a Španělska, domů se vraceli přes Itálii a Rakousko. Z doby Lva z Rožmitálu pocházejí nedávno odkryté a restaurované pozdně gotické fresky v Rytířském sále bavorského paláce.

Stavební činnosti Lva z Rožmitálu vývoj gotické Blatné ještě neskončil.Jeho syn Zdeněk Lev z Rožmitálu patřil k předním úředníkům zemské vlády v Čechách. Prvním jeho stavebním počinem bylo rozšíření hradní kaple v bavorském paláci o troboký závěr. Po vymalování stěn biblickými výjevy byla kaple Panny Marie roku 1515 vysvěcena.daleko důležitější bylo Zdeňkovo rozhodnutí o stavbě nového traktu u bavorské části hradu podle návrhu královského architekta Benedikta Rieda, který slučoval gotické a renesanční prvky. Stavba byla zahájena po roku 1528. Dvěma party prostupují dvojice trojbokých arkýřů na obou průčelích.hradní nádvoří na západní straně zřejmě uzavírala přízemní lodžie.

Náklady na stavební práce, důstojná reprezentace odpovídající úřednímu a společenskému postavení, útrapy na služebních a diplomatických cestach i půjčky poskytované králi Vladislavovu II. zavedly Zdeňaka Lva do dluhů. Výnos z dvou hlavních panství, Rožmitálu a Blatné a liknavé splátky královské pokladny nestačily krýt všechna vydání.a tak po Zdeňkově smrti v roce 1535 musel jeho syn Adam z Rožmitálu celé dědictví rozprodat a odstěhovat se na Moravu.Blatnou získal v roce 1541 jeden ze Zděňkových věřitelů, Adam ze Šternberka a v roce 1555 ji prodal sestrám Kateřině a Anně Řepickým ze Sudoměře. V roce 1560 postoupila Kateřina Blatnou svému manželu Zdeňkovi ze Šternberka.

Po Šternberkově smrti v roce 1575 získal Blatnou v roce 1579 polský šlechtic hrabě Jan z Rozdražova. Jeho syn Václav si vybudoval vedle hradní věže na dosud nezastavěném místě při severní hradbě dvoupatrový renesanční palác. Mezera mezi tímto novým traktem a starým gotickým stavením dále na západ byla vyplněna nízkou budovou a kuchyní a byty pro služebnictvo. V držení pánů z Rozdražova zůstala Blatná až do roku 1691, kdy vymřel rod Janovým vnukem Františkem Ignácem. Blatenské panství zdědil hrabě Jan František Krakovský z Kolovrat, jehož manželka pocházela z rodu Rozdražovských, ale v roce 1695 prodal Blatnou hraběnce Arnoštce Serényiové. Po požáru roku 1763, který nejvíce poškodil rozdražovský trakt, bylo toto stavení během dalších čtyř let barokně upraveno. Za Serényiou byl v přilehlé oboře vybudován empírový pavilón s představeným dvouramenným schodištěm.
V roce 1798 koupil blatenské panství od Amanda Serényiho Václav Karel Hildprandt z Ottenhausenu. Za jeho syna Františka došlo k některým změnám v zámeckém areálu. Nově byl upraven vstupní prostor za věží, starý bavorský palác, v sousední Riedově budově bylo změněno propojení místností, na protější straně byla zbourána románská kaple a odstraněna otevřená lodžie a tak získán volný pohled do anglického parku. Roku 1809 byl odstraněn dřevěný padací most a nahrazen mostem Kamenným.
V letech 1850-1859 byl zámek upraven podle návrhu architekta Barnharda Gruebera ve slohu anglické gotiky.V roce 1945 se stal blatenský zámek vlastnictvím československého státu. Na prohlídkové trase je mj. barokní salón, empírový salonek, orientální salonek, pracovna J.E.Purkyně aj

Z filmové tvorby se zde natáčela jedna z nejznámějších pohádek - Šíleně smutná princezna - Václav Neckář, který padal z vrby do vody (točeno v Bojnici) dopadl do vody právě zde na Blatné. Další scény jsou  především ve vodě kolem blatenského zámku, kdy plula loďka, na které Václav Neckář Heleně Vondráčkové zpíval jednu z písniček Jana Hammera s textem:

"Znám jednu starou zahradu
kde hedvábná je tráva.
Má vrátka na pěr západů
a mně se o ní zdává.
Tam žije princezna,
má opálenou pleť
Jen já vím, jak je líbezná,
tak neblázni a seď"

Dnes je zámek Blatná v restituci vrácen hraběnce,která bydlí v zahradní vilce v anglickém parku.Hraběnce je krásných 90 let a žije zde se svou dcerou.