V nadmořské výšce 267 m je možno i dnes najít zbytky hradu Fulštejna, který leží ka kopci nad vsí Bohušovem. Tento hrad byl strategicky velmi vhodně umístěn v osoblažské nížině. Vybudoval jej pravděpodobně v polovině 13.století Herbort z Fulmu, leník olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, který získal fulštejnské léno v roce 1255. Herbort pomáhal také Brunovi v roce 1252 při obraně biskupských statků, které napadl opolský vévoda Vladislav. Později byl jedním z účastníků tažení Přemysla Otakara II. proti pohanským Prusům a v roce 1278 se zúčastnil osudné bitvy na Moravském poli.Teprve na sklonku života se Herbort věnoval cele správě získaného fulštejnského zboží a zřejmě tehdy také došlo k rozšíření původního nevelkého hradního jádra.

V době svého vzniku tvořil hrad čtvercový palác se čtyřmi nárožními věžemi. Šlo o tak zvaný zadní hrad, který byl hlavní oporou obrany celého objektu ještě na konci 15.století. Na nejstarší část, obklopenou zprvu jediným mělkým příkopem, který se dodnes zachoval na východní straně pod palácovou zříceninou, navázala na sklonku 13.století výstavba předního hradu. Obě hradní části spojoval opevněný most. Na nádvoří byla studna, v jejíž blízkosti vedlo valové opevnění. Celý rozšířený hradní areál byl obehnán předsunutými valy a okružním příkopem, který se rozkládal na mírném návrší ve výšce 40 m nad okolním terénem a zdánlivě zvyšoval výšku hradního sídla, což bylo z hlediska obrany velmi důmyslné. Znesnadňoval totiž přístup k hlavnímu hradnímu objektu, protože útočník, který překonal vnější okružní val, musel znovu přes hluboký příkop zdolávat další strmý svah pod hradem. Systém okružního příkopu vnitřního hradu a dvou polookružních příkopů předhradí kromě příčných dělících příkopů, které byly mezi přední a zadní částí hradu, vytvořil pevnou obranu objektu. Tyto příkopy vznikly už jako druhotný útvar při výstavbě mohutných valů, které obklopují navzájem oddělené prostory předního a zadního předhradí.

V roce 1302 převzal správu Fulštejna Herbortův syn Ekryk z Fulmu, kterému olomoucký biskup teké potvrdil držení léna.Pánové z Fulmu spravovali hrad s přilehlými statky až do roku 1437, kdy přešel do rukou Jindřicha Supa z Fulštejna, v jehož držení byl do roku 1460. Za tažení Matyáše Korvína Slezskem byl v roce 1476 Fulštejn jeho vojskem obležen, dobyt a přitom i dosti poškozen. Brzy po česko-uherských válkách za bratrů Jiřího, Jindřicha a Václava Supa byl však znovu opraven.
V roce 1496 se rodového majetku ujal Jiřího syn Jan Sup, který v roce 1542 předal jeho správu svým synům Ekrykovi, Jiřímu a Janovi.později drželi toto léno pouze Ekryk a Jan. V té době mnozí příslušníci šlechty, zejména ve Slezsku , přijímali nové Lutherovo učení.I Jan Sup z Fulštejna patřil mezi jeho horlivé vyznavače a šířitele. Na své statky dosazoval luterské kněze a budoval tu luterské kostely. V roce 1565 předal pak panství svému bratrovi Jiřímu, který v roce 1566 prodal léno na hrad Fulštejn a přilehlé statky za 29 000 tolarů Václavu staršímu Sedlnickému z Choltic.

Karel Kryštof Sedlnický z Choltic, který se ujal správy Fulštejna v roce 1617, byl aktivním účastníkem stavovského odboje z let 1618-1620 a proto mu byly v roce 1622 všechny statky zkonfiskovány. V době třicetileté války procházela několikrát panstvím dánská a švédská vojska, která předtím vzkvétající fulštejnské panství úplně zpustošila. V té době byl také hrad natolik poškozen, že se stal neobyvatelným.V 18. století se už uvádí jako zřícenina.

Dnes na osoblažsku je krásná cyklotrasa,vede tudy úzkorozchodná železnice a pohádková zřícenina hradu Fulštejna tomu všenu nominuje.