►
►
►
|
►►► |
|
rychle menu |
|
|
|
|
Počet
účastníků: 1,
Peťánkův týden divů dnes pokračoval pauzou,
navštěvuji nedaleké městečko Kežmarok a také hrad v Kežmarku. Hrad
patří mezi tzv. městské hrady, byl postaven na území města proto, aby ho
bránil před případnými nepřáteli. Založení hradu se spojuje se jménem rodiny
Zápoľských - Imrich a Ján - první písemná zmínka o hradě je z roku 1463. V
roce 1528 převzal hrad do svého majetku rodina Lasky. Beata Laska v roce
1565 podnikla první známý výlet do Vysokých Tater - do doliny Zeleného
plesa. Poněvadž tam šla bez svého manžela, byla za tuto troufalost 6 let
vězněna v jedné z hradních věží, ze kterého měla jen malý výhled na Tatry.
Kežmarský hrad pak opouštěla s nalomeným zdravím a psychikou. Krátce na to
pak zemřela v Košicích. V jakém oděvu výlet absolvovala, si můžete
prohlédnout v reportáži. Různými transakcemi a zástavami se posléze hrad i město Kežmarok dostalo v roce 1579 do rukou rodiny Thókoly. Její čtyři generace sídlili v Kežmarku do roku 1684 a nepřátelství této rodiny s městem dostalo takové rozměry, že na denním pořádku byly pouliční boje, přepadení i zákeřné vraždy. Rodina Thókóly byla známá jako odpůrce císaře, který posléze zkonfiskoval jejich majetek a z původního vybavení hradu se nic nezachovalo. Posledním vlastníkem byl Ferdinand Rueber, od kterého si město v roce 1702 zakoupilo hrad do svého vlastnictví. Původní gotickou pevnost přestavěla rodina Thókóly na přepychové renesanční sídlo v letech 1657-1658 postavila na hradě i baroktní kapličku a také i konírnu. Po přechodu do vlastnictví města byl hrad využíván na různé účely - sýpka obilí, kasárna, díly a také několikrát vyhořel. Až v 2. pol 19. století se objevily snahy o využití hradu pro muzejní účely, muzeum se otevřelo po částečné opravě hlavní věže až v roe 1931. V letech 1962-1985 se uskutečnila generální oprava hradu a téměř celý areál slouží pro muzejní účely Informace převzaty z webu města Kežmarok http://www.kezmarok.sk Na hradě uvidíte několik expozic, mezi ty nejzajímavější je k vidění rentgenový přístroj z roku 1897, který zakoupil MUDr. Alexandr Bela. První snímky zhotovil z různých předmětů a drobných živočichů a od roku 1898 rentgenoval i lidské tělo. V roce 1907 byl jmenován jako správce rentgenového centra v Budapešti a v roce 1914 se stal na budapešťské lékařské fakultě docentem, posléze i profesorem rentgenologie. Od roku 1915 se stal ředitelem radiologickém ústavu při lékařské fakultě. |
|
|
|
vyberte si ročník |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
